7. den - sobota
Na dnešní den byla naplánována jedna z hlavních cetahových her. Jelikož se dětem nepodařilo předchozí den rozluštit všechny nápisy, úřad pro odhalování záhad (ÚPOZ) doporučil kontaktovat vědce, který má svou laboratoř na nespecifikovaném místě v lese. Oddíly tedy dostaly několik vytipovaných souřadnic a vydaly se vybraná místa prozkoumat. Když něco našly, měly za úkol kontaktovat ÚPOZ. Nakonec se jim podařilo objevit vědcovu laboratoř, ale vědec byl mrtvý. Na místo tak byl přivolán ředitel ÚPOZ, který doporučil oddílům, aby vraždu vyšetřily. Děti na místě nalezly několik poznámek, výhružných dopisů, mobilní telefon a různé symboly. Vše si pečlivě nafotily na své oddílové telefony. Následně se vrátili do sídla ÚPOZ, kde jim byl poskytnut výpis sms zpráv z nalezeného telefonu. Dozvěděli se z něj, že vědec se registroval v místní knihovně a také zde bylo několik výhružných zpráv. Děti se tedy vydaly do místní knihovny, ale zjistily, že je zavřená. Tím končil dopolední program.
Během odpoledne jsme přes mail požádali knihovnu o informace. Ta nám je nejprve nechtěla dát, ale následně jsme vytvořili povolení, díky kterému nám knihovna poskytla výpis registrovaných členů a taky přepis z kamerového systému umístěného v knihovně. Z něj děti zjistily, že do knihovny chodil zavražděný vědec a další 3 lidé. Také se dozvěděly, že pravidelně před knihovnou žebrá starý žebrák. Vydaly se jej tedy hledat. Před knihovnou ho opravdu děti nalezly. Žebrák jim však nechtěl dát žádnou informaci zadarmo, takže si s nimi nejprve zahrál hru. Následně děti dostaly informaci, že podezřelý člověk v černé kapuci ze záznamu často vědce sledoval a nastoupil do auta tmavé barvy. Žebrák dětem prozradil také část SPZ auta. Děti se poté vrátily do tábora, kde jim byl v sídle ÚPOZ vytvořen seznam vozidel odpovídající popisu. Na základě něj zjistily, že jedno jméno se shoduje s návštěvníkem knihovny. Následně se děti vydaly do restaurace nad táborem, aby vyslechly servírku, která má přehled. Bylo jim řečeno, že člověk zde pravidelně chodí každý den kolem osmé hodiny večer. Děti se tedy vrátily do tábora, navečeřely se a poté se vydaly zpět ho dopadnout. Čekání na vraha bylo zpříjemněno točenou kofolou. Později se podařilo oddílům identifikovat vraha a usvědčili ho podle odlitku stopy z místa činu, který se shodoval s botou, kterou měl vrah na sobě. Chytili ho a odvedly do tábora, kde ještě před večerkou proběhl soud. Vrah byl následně odsouzen a zavřen do vězení. Hlídka ho dstala za úkol hlídat, ale vrah v noci utekl a zanechal za sebou vzkaz. Starší oddíl strávil další den na puťáku.