Výcvikový instruktorský tábor 2005
16.07.2005 20:21
PRVNÍ VÝCVIKOVÝ TÁBOR ZÁLESÁCKÝCH INSTRUKTORŮ
2.7.- 16.7.2005
Přesně po roce se na naší čeložnické základně uskutečnil tábor, jenž ve svém pojetí neměl v historii zálesáckých táborů obdoby. Jak již sám jeho název napovídal, jednalo se totiž o první výcvikový tábor instruktorů. Šlo tedy o to, najít nové instruktory, popřípadě naučit ty stávající novým vědomostem, jež mohou využít při své nadcházející práci s dětmi. A že nejde o klasický tábor, to všichni poznali hned na začátku.To jediné co se nezměnilo bylo počasí, které nám, ostatně jako každý jiný rok, poslalo do začátku množství vody v podobě nepřetržitého deště. A i když meteorologové v předprázdninových předpovědích slibovali tropická vedra, tak ve skutečnosti nebyl tento úvodní deštivý den zdaleka tím posledním.
Naštěstí nám úvod tábora vyšel podle plánu a tak jsme mohli přistoupit k rozřazovacímu závodu, který měl táborníky rozdělit do tří skupin a nám napovědět, kdo se má učit základy a kdo novým věcem. Tato rozřazovačka byla spojena s nočním bivakováním, kde si táborníci zrovna vyzkoušeli, jak jsou na tom s přenocováním v přírodě. Oficiální začátek tábora se tedy posunul až na druhý den.
Vzhledem k naší výzvě, kterou jsme před tímto táborem vyvěsili na internetu, v níž šlo o ukořistění naší vlajky za jejíž návrat byla slíbena velká odměna v podobě sudu piva, museli jsme vypracovat systém zabezpečení tábora, rozdělování hlídek, zajistit přesun stožáru a nacvičit situaci poplachu. Na nástupu se již všichni dozvěděli příslušnosti v oddílech a mohla se vztyčit vlajka a začít zahajovací táborák. Pro první oddíl však ještě tento den neměl končit. V noci byl tajně převezen na náš druhý tábor Mlýnky, kde měli za úkol odnést si trofej v podobě jejich vlajky. Bohužel, tento úkol byl zmařen tím, že vlajka byla na noc ze stožáru sňata. Další počasí a vytíženost již druhý pokus neumožnilo, ale zážitky byly pro první oddíl i tak zajímavé.
Do programu následujících dnů byla zařazena spousta zajímavých témat, a to přednášky na téma psychologie a vedení oddílů, estetika, navigační systém GPS, hygiena, výstroj a výzbroj v činnosti oddílu, bivakování, bezpečnost při práci s dětmi, kurs první pomoci za účasti školitelky Českého červeného kříže… Dále představení činnosti Městské policie Kyjov včetně výcviku služebních psů, návštěva hasičské záchranné stanice Kyjov, hra paintball a spousta dalších výukových a ukázkových činností. Navíc naši táborníci měli možnost vyzkoušet si přímo práci s dětmi při akci, která byla uspořádána pro obec Čeložnice. Zde se mohli zdokonalit i v komunikaci s rodiči ratolestí, účastnících se této oboustranně vydařené akce zakončené společným táborovým ohněm.
Samostatnou kapitolou byl jistě velký táborový puťák, konaný od neděle do středy. Celý den pršelo tak vydatně, že množství bláta připomínalo silně rok 1997. Ti, co jej zažili ví, o čem tu píšu. No a právě v tento deštivý den jsme měli uskutečnit přesun v délce 120 km. Úvodní cesta pěšky do Kyjova na vlak dala zabrat i těm nejotrlejším zálesákům. Ale přes rozmary počasí se prvnímu oddílu podařilo dle instrukcí odcestovat již prvním plánovaným spojem. S ostatními oddíly to šlo o poznání hůř. Zde byla podle vedení velmi podceněna otázka motivace a začala fungovat davová psychóza. Osm lidí to už v Kyjově vzdalo. Ostatní se ale vzchopili a v zadaném úkolu pokračovali. Cesta byla naplánována do Mor. Krumlova, odtud pěšky cca. 20 km do obce Šemíkovice, od níž se nedaleko nacházel spřátelený tábor, na němž jsme našli přechodné útočiště. Nakonec po strastiplném dnu všechno vyšlo a po přivezení a postavení našich hangárů byli všichni ubytováni v suchu a pohodě. V pondělí déšť ustal a tak jsme pomohli našemu hostitelskému táboru nanosit vodu a dřevo na topení. Pak jsme se vydali na nádhernou procházku po okolí, kde je spousta mlýnů, táborů, skal a lesů. Prostě údolím řeky Rokytné. Kousek od Dukovan je moc krásná příroda Vysočiny.
V úterý jsme se vydali na delší túru kolem atomové elektrárny Dukovany až k vodní přečerpávací elektrárně Dalešice, kde byla domluvená exkurse. Dnes už víme, že se jedná o největší sypanou hráz u nás i když měla být původně celá z betonu. Je to moc zajímavé dílo. Tímto děkuji paní z informačního centra za to, že to s námi vydržela…Tato vycházka o délce 36 km. Byla završena zastavením na kofolu a čtením povídek. Prostě náročný, ale poučný a krásný den.
Ve středu v časných ranních hodinách(3:30 AM) byl zavelen budíček a běhen hodiny se podařilo zlikvidovat a odnést celé naše ležení. Byl to opravdu velký výkon, za který si zaslouží všichni velkou pochvalu. V 6:15 odjezd z Rouchovan do Brna. Tam přesun na Lesnou, kde nás čekala návštěva lanového centra. Dá se jen těžko popisovat lidem nezasvěceným, co se zde všechno provádí. Ale stojí to určitě za to. I podle táborníků…
Celý čtrnáctidenní výcvikový program byl završen závěrečným testem znalostí. Zde měli všichni potvrdit, že se během výcviku naučili to, co budou v následující činnosti pro děti potřebovat. A z tohoto testu vzešli tito jediní a právoplatní instruktoři naší organizace:
Míša Beránková, Kryštof Mazuch, Standa Košulič , Jirka Galis, Lukáš Hönig, Matěj Řihák, Roman Březík, Tomáš Polách, Tomáš Kaňovský, Radim Urbánek, David Pajerek, Jiří Vaško, Katka Krabičková, Filip Harok, Jana Pajerková, Jan Mazuch, Magda Krabičková, Jiří Chovan, Radek Drozd, Martin Šišma a Tomáš Kalužík.
Někteří z nich již vykonávají funkci istruktora, jiní můžou v této činnosti začít pracovat po prázdninách. A další hned po dovršení potřebného věku patnácti let. Ostatní zájemci o instruktorství si musí počkat na další možnost proškolení a splnění podmínek. Nyní budou těmto jmenovaným nápomocni a podřízeni v oddílové práci.
Jak již bylo řečeno, tento tábor nebyl ani zdaleka jako všechny předchozí. Byl podstatně náročnější, se spoustou přednášek a výuky. Ale splnil to, co jsme od něj očekávali. Nechť všichni instruktoři ukážou, že to, co se naučili, jsou schopni přenést do praxe a postupně se z nich stanou plnohodnotní nástupci předcházejících generací. Bude sice ještě potřeba se ve všem pořádně zdokonalit, ale první krok byl pro ně úspěšný…
A velký dík patří všem, kteří se na pořádání náročného tábora podíleli. Bez vás by se totiž nemohl uskutečnit…