Druhý turnus 2012 - Táborový zpravodaj díl I.

Fotky zde:

zalesak-celoznice.rajce.idnes.cz/Druhy_turnus_2012_-_cesta_kolem_sveta_cast_I./

zalesak-celoznice.rajce.idnes.cz/Druhy_turnus_2012_-_cesta_kolem_sveta_cast_II./

Neděle, 15. 7. 2012 a tak jako každý rok se i letos sjíždí děti z dalekých i nedalekých míst sem, do Čeložnic, aby si užili tu nádhernou přírodu, zahráli si spoustu her a zpříjemnili tak svoje letní prázdniny. Letní tábor 2012 nám konečně začal, dlouhé měsíce příprav jsou za námi, teď už nezbývá než doufat, že vše klapne tak jak má a že vrtkavé počasí nám dopřeje alespoň pár chvilek k programu, který je pro děti nachystán. A že je letos obzvláště bohatý!

Ale popořadě. V neděli, tj. před dvěma dny, to celé vypuklo. Děti dorazily během dopoledne, ihned se rozdělili do oddílů (máme letos celkem čtyři plus jeden oddíl starších) a rozprchly se pod vedením svých oddíláků seznámit se s blízkým okolím. Vedoucí jim postupně ukázali místa, kde se během tábora například střílí ze vzduchovek a luků, kde často bývají stanoviště při závodech nebo také třeba kde se obvykle nocuje. Po obědě pak následoval program, který je pro první den již skoro tradiční. Děti měly za úkol vymyslet název pro svůj oddíl (v rámci celotáborovky nazýváme oddíly "expedičními týmy"), pak nakreslit vlajku a vyrobit si oddílovou pokladnici na dolary - herní peníze, které během tábora budou dostávat. To vše samozřejmě tematicky zaměřené, jsme na cestě kolem světa. Po večeři se pak všichni s velkou vervou vrhli na první celotáborovou hru. Když už mluvím o té celotáborové hře. Celý tábor se letos točí kolem cestování a navštěvování různých zemí. Jednotlivé expediční týmy na začátku dostali dopis, v němž byly požádány o pátraní po ztraceném cestovateli Theodoru Kohlovi, který se před několika lety ztratil při svých cestách. Expedice mají za úkol jít po Kohlových stopách, shromažďovat jeho objevy a vynálezy a musí zjistit kam se Theodor Kohl ztratil a zda-li je vůbec naživu. Navštěvují tedy různé země z jednotlivých světadílů, plní úkoly spojené s danou zemí a také se formou her o těch konkrétních zemích něco učí. 

První zem, kterou expediční týmy navštívily, byla Itálie. Jak známo, Itálie je země s aktivními sopkami, nejznámějšími jsou Etna a Vesuv, proto se první celotáborovka nazývala "Hledání žhavé lávy". Jednalo se o noční hru, kdy na určitém území v lese bylo rozházeno velké množství fosforeskujících kroužků představujících žhavou lávu. Mezi lávou pak pobíhali šílení vědci, od kterých hledači lávy museli získat tajnou zprávu, v níž byl název další etapy cesty kolem světa – Řecko. Děti se do hledání lávy pustili opravdu s velkým nadšením, sbíraly, jak nejrychleji mohly a za půl hodiny stihly všech téměř šest set kousků sesbírat. Pohled na hru z pozice rozhodčích byl úchvatný. Do naprosté lesní tmy zářily fosforeskující kroužky a vytvářely tak scenerii, kterou hned tak neuvidíte. Mezi kroužky pak zběsile poblikávaly baterky našich cestovatelů, kteří se snažili nasbírat co nejvíc dolarů pro svůj expediční tým.

Tma byla sice značná, ale nikdo se nám naštěstí neztratil, proto už nic nebránilo dětem v ulehnutí do svých spacáků. První den jsme měli úspěšně za sebou a troufám si říct, že jsme na tu naši Cestu kolem světa vykročili tou správnou nohou.

Jak už bylo řečeno, další etapou na cestě kolem světa bylo od Itálie nedaleké Řecko. Řecko je kolébkou jedné z nejslavnějších sportovních událostí světa – olympiády, takže ani my jsme nemohli tento svátek všech sportovců vynechat. Hned ráno po snídani proběhl slavnostní nástup, kde řecký běžec zapálil Olympijský oheň a ten pak hořel po celou dobu Olympijských her. Pokud si myslíte, že na našich hrách děti soutěžily v klasických disciplínách, jste na omylu. Vždy se snažíme udělat program pro děti co nejvíce zábavný, proto ani Olympijské hry nemohly být výjimkou. Děti soutěžily například v hodu rýčem na cíl, v koulení pneumatiky po vyznačené trase, byla nachystána opičí dráha, lanová lávka, točení kolem tyčky „na slona“ a ještě několik dalších stanovišť. Celkem jich bylo dvanáct. Měli jsme opět našlápnuto na krásný den, bohužel však během her přišel déšť, a tak se sportovci museli ze stanovišť přesunout do tábora a zbytek dne probíhal v táboře.

Po večeři se počasí naštěstí umoudřilo, a tak jsme pro děti nachystali pamatovací závod. Děti chodí po jednotlivcích lesem po vyznačené trase. Na trase nacházejí kartičky s obrázky (celkem jich bylo 30) a ty si musí zapamatovat. Po absolvování trasy si závodníci sednou ke stolu a z hlavy musí co nejvíce kartiček vyjmenovat. Vyhrává ten, který si zapamatoval nejvyšší počet kartiček. Na prvních místech se v jednotlivých kategoriích umístili Jakuba Míša (26 kartiček), Lenhart Kryštof (14 kartiček), Jelenová Eliška (21 kartiček) a Votrubec Tomáš (19 kartiček).

Tím skončil další táborový den. Teď honem vyčistit zuby a spát, zítra je taky den, slunko mi to dneska slíbilo – jak se zpívá v jedné krásné písničce od Jarka Nohavicy.

A tím končí i první zápis do táborové kroniky. Pravda, sice trochu se zpožděním zapsaný, ale lepší pozdě než vůbec :) Pěkný den všem, kteří čtete naše stránky, za to vám patří velký dík! Z Čeložnic zdraví táborový zpravodajec a novinář Trpaslík.