Druhý turnus 2012 - Táborový zpravodaj díl třetí

Fotky zde:

zalesak-celoznice.rajce.idnes.cz/Druhy_turnus_2012_-_cesta_kolem_sveta_cast_I./

zalesak-celoznice.rajce.idnes.cz/Druhy_turnus_2012_-_cesta_kolem_sveta_cast_II./

Je neděle 29. 7. 2012. Tábor je čerstvě za námi, ale nám ještě zbývá popsat dění za posledních několik dní.

Počasí v druhém týdnu tábora bylo opět vrtkavé a nepředvídatelné. Pokoušeli jsme se sice sledovat internetové předpovědi, které údajně mají být přesné, avšak změny na obloze se děly příliš rychle. Bylo nachystáno dopoledne v jídelně, mělo totiž pršet, ale déšť nepřišel. Odpoledne se všichni připravili na bojovku v lese, avšak těsně před samotnou hrou, při vysvětlování pravidel, přišla bouřka. No a tak nějak to probíhalo více méně celý týden. Pokud si však myslíte, že jsme se nudili, opak je pravdou.

Jedním z dešťových programů bylo například savování triček. Naše zdravuška si to vzala všechno na starost, měla to připravené opravdu výborně. Děti si trika vyzdobily nádhernými obrázky, o čemž se můžete ostatně sami přesvědčit. Všichni jsou vyfoceni v naší táborové fotogalerii.

Další „dešťová“ činnost byla příprava na karneval. Přesněji řečeno na karneval v Riu de Janeiru, to totiž byla další destinace na naší cestě kolem světa. Všichni se pustili s nadšením do výroby masek, nebyly to však klasické karnevalové masky. Oddíly měly za úkol vyrobit honosné masky, hodně ozdobené a barevné. Jakmile měli všichni svoje masky hotové, mohl karneval začít. Nejdřív přehlídka masek, hodnocení poroty no a pak už nic nebránilo tomu, aby samotný karneval mohl začít. Hudba hrála pořádně nahlas a všichni jsme ve svitu barevných světel proháněli svoje těla zakrytá maskami dlouho do nočních hodin.

Ale nebyly to jenom hry a zábavy přizpůsobené dešťovému počasí. Občas se nebe umoudřilo a my jsme se tak mohli vrhnout na zajímavější činnosti. Na naší cestě kolem světa jsme nemohli samozřejmě vynechat Asii. Asie je pověstná svou kuchyní, proto expediční týmy měli za úkol připravit jídlo, které je typické pro nějakou konkrétní oblast na světě. Ochutnavači tak měli možnost poznat vynikající špagety „Carbonare“ z Itálie, pikantní tortilly z Mexika, kari rýži s kousky kuřecího masa podle asijského vzoru popřípadě vyzkoušet si konzumování pokrmu s čínskými hůlkami. Výsledky kuchařského umění našich dětí si opět můžete prohlédnout ve fotogalerii.

Našel se dokonce i čas na větší procházku do okolí. Pod vedením vedoucích se celý tábor vydal směr Bohuslavice, kde si všichni užili odpočinkové odpoledne u kofoly.

Nebyla by to ta správná cesta kolem světa, kdybychom na ní vynechali Jižní pól. Troufnu si říct, že tato etapa cesty byla jedna z nejlepších. Nejdřív si oddíly musely postavit nějaký ten dopravní prostředek, který jim pomůže lépe se pohybovat po zasněžených pláních Antarktidy. Samozřejmě u nás v Čeložnicích moc sněhu nebylo, takže místo saní se vyráběla spíš vozítka. Nicméně i tak se všechna moc povedla a všechna také úspěšně dorazila až k Jižnímu pólu. Byť některá v ne úplně stejném stavu jako při startu.

Z dalších zastávek na naší dlouhé pouti za krásami planety je třeba jmenovat Španělsko proslulé svou rajčatovou bitvou – „La Tomatinou“. V odpoledním klidu se tedy začaly hromadně napouštět balonky vodou, ty představovaly rajčata, no a pak už nic nebránilo tomu, aby La Tomatina alias Balonková bitva vypukla. Měli jste vidět, s jakým nadšením se všichni do sebe pustili! Netrvalo to ani půl hodiny a bylo všude neuvěřitelné mokro. Jakmile došly balonky, děti sáhly po lavórech s vodou a Balonková bitva se proměnila v Balonkové šílenství.

Byla nachystána ještě spousta dalších neméně zábavných her a závodů pro děti, avšak již několikrát zmiňované počasí nám letos opravdu vůbec nepřálo. Pokud mě paměť nešálí, jen jeden jediný den z nebe nespadla ani kapka vody, jinak každý den dorazila alespoň malá přeháňka. Za zmínku by ještě určitě stála vlaštovkiáda – soutěž ve skládání a házení vlaštovek, dále také netradiční závod, v němž bylo jedním z úkolů předvést co nejšílenější škleb. No a pár slov si také zaslouží tradiční srandovní olympiáda, kdy po celém táboře byli rozmístěni vedoucí a instruktoři a za splnění určitého úkolu rozdávali dětem bonbóny. Z úkolu můžu jmenovat například hod rýčem, skládání sirek do krabičky v pracovní rukavici, zpívání s vodou v puse nebo například nošení míčku na polévkové lžíci.

V pátek večer, v poslední táborový večer, se nám podařilo rozdělat táborák. Říkám podařilo rozdělat, protože kvůli mokrému dřevu jsme to neměli vůbec jednoduché. Na programu bylo vyhlášení všech výsledků ze všech her a soutěží, rozdání nemalého množství nádherných a užitečných cen a také vyhodnocení týmu, který celou cestu kolem světa zvládl nejlépe. Rozdíly byly celkem těsné, ale nakonec se jako nejlepší ukázal expediční tým číslo 4 – Normani. Odměnou za jejich neutuchající nasazení a velkou šikovnost jim byl sladký dort, který všichni zblajzli a krabici po něm ještě vylízali.

No a to je vše. Po několika měsících náročných příprav, velkého plánování a úmorných brigád tábor proběhl a je za námi a troufám si říct, že se opět náramně vydařil! Prali jsme se s nekonečným a všudypřítomným blátem, chvilky, kdy nepršelo, se daly počítat na prstech jedné ruky, jednou bylo horko a hned zase zima. Ani silných bouřek nebylo málo. Avšak se vším jsme si poradili, na nudu nebyl téměř žádný čas. Teď už můžeme jenom vzpomínat na to, co bylo. A nebo se také směle pustit do plánování dalšího tábora.  Ať žije léto 2013!

Za celý táborový ansámbl,

Trpaslík